Veřejné projednání k házeňáku přineslo řadu podnětů
Obyvatelé Kopřivnice měli možnost vyjádřit na veřejném projednání své připomínky a návrhy k plánům na budoucí využití prostranství po někdejším házenkářském hřišti.
FOTO: DANA HOĎÁKOVÁ

Kopřivnické noviny číslo 4/2017 ze dne 02.02.2017

Kopřivnice (hod) – Na veřejném projednávání k bývalému házenkářskému hřišti přišly ve středu 25. ledna do zasedací místnosti zastupitelstva na radnici čtyři desítky lidí, kteří se chtěli seznámit s návrhy, co by zde v budoucnu mohlo vzniknout.

V úvodu řekl starosta města Miroslav Kopečný, že bude rád, když uslyší názory k představeným návrhům, s nimiž už se lidé mohli seznámit nejen ve vestibulu radnice, ale i na webu města. „V loňském roce na několika veřejných jednáních a v rámci průzkumu veřejného mínění jsme zjišťovali, jaké mají občané představy o budoucím využití tohoto prostoru. Ze získaných názorů a námětů vyšlo to, že by zde měla vzniknout odpočinková a sportovně-relaxační zóna se zázemím pro vybrané sporty. Budu rád, když uslyším vaše názory a náměty. Věřím, že se dnes dobereme k nějakému závěru, neboť na konci jednání proběhne hlasování, jež rozhodne, kterým směrem se budeme ubírat,“ uvedl starosta.

Poté architekt města Milan Šmíd přiblížil historii areálu i jeho využívání. „Vloni areál odkoupilo město od klubu házené a poté došlo k odstranění oplocení, které společně s nevzhlednými billboardy hyzdilo příjezd do Kopřivnice. Následně jsme vybudovali i na nově získaných pozemcích propojovací chodník od Komerční banky k tenisovým kurtům. Připravily se zadávací podmínky a náměty pro zpracování územní studie, které měly posoudit rozsah aktivit, jež by na této ploše mohly vzniknout. Zástupci dvou architektonických firem vám představí své návrhy,“ konstatoval architekt města.

Jako první představil návrh Václav Kocián z firmy Kamil Mrva Architects. Ten řekl, že při zpracovávání studie vycházeli z jednoduché koncepce založené na pomyslných trasách. „Chceme do malého území nacpat hodně aktivit, a proto jsme ji rozdělili do funkčních pruhů, přičemž každý je pro jinou aktivitu,“ řekl Václav Kocián.

Proto architekti navrhli vytvořit parkourové hřiště, které by tvořil panelový model Kopřivnice. „Chceme, aby si v tomto území našel každý něco svého,“ dodal Václav Kocián. Zpracovaný návrh studia Kamil Mrva Architects umožňuje procházet územím občanům ze všech stran.

Sdružení architektů Arting z Valašského Meziříčí zpracovalo dva návrhy. Jak podotkl Radovan Zainer, jeden ze zpracovatelů, varianty se liší v drobnostech. Především v míře průchodu uživatelů bez konkrétního cíle v klidové zóně. První varianta, navržená jako otevřená a průchozí, počítala navíc se vznikem dětského hřiště, v druhé variantě, více uzavřené, byl větší prostor věnován klidové zóně a redukcí vstupů do území eliminovala průchod spěchajícím lidem, zkracujícím si přes tuto klidovou zónu cestu do práce, obchodu či na autobus.

V diskuzi občané postupně podávali několik návrhů, které by se měly v souvislosti s tímto areálem řešit. Jeden navrhoval, že by se v tomto místě mohlo vybudovat záchytné parkoviště, jiní chtěli, aby město jednalo s majiteli okolních pozemků a získalo větší prostor pro oddychový areál. Zastupitel Ladislav Stehlík řekl, že o klidové zóně v tomto areálu nemůže být řeč, neboť je úzký, a navrhl, že by zde mohlo vzniknout betonové skateboardové hřiště. Na to mu architekt Šmíd odpověděl, že v minulosti bylo nedaleko a z důvodu nadměrného hluku došlo k jeho přestěhování ke koupališti. Místostarosta Stanislav Šimíček vystoupil s tím, že se mu líbí návrh Kamil Mrva Architects. „V současné době město Kopřivnice investuje do rekonstrukcí sportovních areálů mnoho peněz a je to dobře. Nicméně je potřeba investice rozvrhnout rovnoměrně do všech oblastí. Mám za to, že je akutní potřeba parkovacích míst. V současné době jsem pro zatravnění, zkulturnění celého areálu a s dalším rozvojem házenkářského hřiště počkat. Zaměřme velké úsilí k vybudování nových parkovacích kapacit, především odstavného parkoviště,“ obhajoval svůj názor místostarosta.

Na závěr došlo k hlasování mezi návrhy, prezentovanými jednotlivými ateliéry. Výsledek nebyl jednoznačný pro žádný z architektonických studií. Předložený otevřený návrh studie od Kamil Mrva Architects získal deset hlasů, dva návrhy valašsko-meziříčského studia získaly dohromady o bod více – tedy jedenáct – otevřené řešení 4 a sevřenější 7. „Dá se říci, že hlasování skončilo bez výrazného vítěze. Žádný z ateliérů nezískal výraznou převahu. Získali jsme zajímavé podněty. Vše nyní předáme radě města, případně zastupitelstvu k rozhodnutí o následném postupu. Tyto orgány rozhodnou, který z návrhů bude a zda vůbec rozpracován tak, aby se mohlo žádat o stavební povolení a vyhlásit veřejnou soutěž na dodavatele stavby. Proto lze konstatovat, že stavět se nezačne dřív než za rok,“ nastínil, co bude dál, architekt města Milan Šmíd.